Evropa v dobách krize

Tichá noc, svatá noc. Píseň, která vznikla v těžkých časech

Píseň "Tichá noc, svatá noc" vznikla v období politických převratů po celé Evropě. Konflikty a z nich pramenící nouze několik desetiletí sužovaly obyvatele Salcburského knížecího arcibiskupství, monarchie a Bavorska. Napoleon se svými válkami ničil celé země a k tomu ještě došlo v roce 1816 k přírodní katastrofě s dalekosáhlými následky. Žádná úroda, zadlužené obyvatelstvo a "Rok bez léta", stále větší hlad a bída. Na pozadí těchto událostí napsal Joseph Mohr roku 1816 báseň „Stille Nacht! Heilige Nacht!“. O Vánocích 1818 ji zhudebnil Franz Xaver Gruber. Tehdy však ještě ani zdaleka netušili, že stvořili píseň naděje a míru.

„Kde nestačí slova, tam přichází na řadu hudba”

Tímto výrokem Huga von Hofmannsthala je možné skvěle vystihnout okolnosti vzniku písně “Tichá noc, svatá noc”. Sami autoři této skladby trpěli v nelehkých dobách hladem a chudobou. Přesto však v roce 1818 věnovali zklamaným a trpícím lidem velkou vzácnost. Víru a naději v lepší časy.

O Vánocích 1818, kdy zazněla v Oberndorfu nová koleda o narození Ježíše, trpěla Evropa již desítky let krizí. Napoleonovo tažení proti sobě postavilo země, které spolu dosud bez problémů vycházely. Francouzská armáda okupovala území několik měsíců. Vznikly nové hranice, rodiny i města byly rozděleny.

Salcburk, Tyrolsko a Horní Rakousko v dobách francouzských válek

Salcbursko bylo novým politickým uspořádáním zasaženo velice těžce. Po staletí nezávislé a bohaté knížecí arcibiskupství bylo v roce 1800 obsazeno francouzskými vojsky. O tři roky později došlo k jeho sekularizaci a v následujících letech také k odtržení některých významných oblastí země. Jako sekularizované kurfiřtství připadlo Salcbursko Ferdinandu III. a v roce 1805 pak Rakouskému císařství. Roku 1810 Bavorsku a po Vídeňském kongresu 1816 bez Berchtesgadenu a Rupertwinkelu opět Rakousku. Samotné arcibiskupství bylo od roku 1807 omezeno na území vlastního Salcburska a východu Severního Tyrolska.

Tyrolsko bylo dříve rovněž poměrně samostatnou částí Rakouska. V roce 1805 jej však Napoleon připojil k Bavorskému království. Známé tyrolské národní povstání bylo v roce 1809 Francií krvavě potlačeno. Teprve v roce 1814 se dostala bavorská část území zpět z Tyrolska k Rakousku.

Innviertel byl po staletí součástí bavorského vévodství a teprve v důsledku bavorských válek o dědictví a na základě Těšínského míru v roce 1779 připadl zpět Rakousku. V důsledku několik let trvajících válek Horní Rakousko přišlo o mnohá území. V roce 1816 se stal Innviertel s konečnou platností součástí Rakouska.

Hořká bilance

Vídeňský kongres 1814/1815 přinesl po porážce Napoleona nové uspořádání Evropy. Salcburk připadl 1. května 1816 Rakousku. Ne ovšem jako samostatná část habsburské monarchie, ale jako jedna z oblastí arcivévodství „Rakousy nad Enží“ s hlavním městem Lincem. Tento stav trval až do roku 1850. Údolí Zillertal a Brixental, která byla po staletí salcburská, nyní příslušela Tyrolsku. Název země „Salzburg“ zmizel z map. Dříve významné a přepychové sídlo knížecích arcibiskupů se stalo nevýznamným krajským městem. Umělecké památky a poklady byly převezeny do Vídně, zemi opustily také různé úřady a počet obyvatel klesl z 16000 na 12000 lidí.

Tyrolsko a Horní Rakousko bylo sice ušetřeno ztrát oblastí,  ale i zde však po sobě válka zanechala velké škody v podobě zničených měst, reparací a nouze.

Válku střídal „Rok bez léta“

V roce 1816 bylo Rakousko a Bavorsko konfrontováno s přírodní katastrofou nebývalého rozměru. Výbuch sopky Tambora v dubnu 1815 na indonéském ostrově Sumbawa vyvolal o rok později dramatickou změnu klimatu na evropském kontinentu. Průměrné teploty na celém světě klesly o jeden až dva stupně. Sklizeň byla ztracena kvůli dlouhotrvajícím srážkám a sněžení. Oběťmi se stali zemědělci v Salcbursku, Tyrolsku i Horním Rakousku. Tváří v tvář hladomoru, upadli lidé do beznaděje a apatie. Naříkali, že tuto katastrofu na ně seslal sám Bůh. Rok 1816 se zapsal do historie jako „Rok bez léta“.

Lidé hladověli a hledali přivýdělek

Velký požár zničil v roce 1818 v Salcburku 93 městských domů. Přes tisíc lidí ztratilo veškeré své jmění. Situace na venkově byla zoufalá. Zemědělci z Horního Rakouska si doma stejně jako například rodina Franze Xavera Grubera přivydělávali jako tkalci. Postupně však ztratili i tuto oporu kvůli vynálezu mechanického tkacího stroje v roce 1788. V nepříliš úrodné, již od 16. století přelidněné horské oblasti Tyrolska si museli lidé často pomáhat k obživě jako obchodníci na cestách. Děti posílali do služby do Německa a do Švýcarska nebo ze země úplně odešli.

Píseň, která měla uklidnit

V těchto nelehkých podmínkách vyrostli i oba autoři koledy Tichá noc, svatá noc. Joseph Mohr i Franz Xaver Gruber však již od dětství brali hudbu jako balzám na duši. Oberndorf, kde poprvé skladba zazněla, byl změnami zasažen obzvláště těžce. Na základě Mnichovské smlouvy byl Rupertiwinkel na severu Salcburska přiřčen Bavorsku. Město Laufen na řece Salzach bylo rozděleno. Centrum města se všemi důležitými institucemi patřilo k Bavorsku a předměstí Oberndorf Salcbursku. Nebyl zde najednou ani hřbitov, ani škola. A už vůbec žádné úřady nebo správa. Řeka Salzach se stala hranicí oddělující dva světy.

 

Podobný článek

Schützengraben, Friede, Weihnachten, Fussball

Píseň míru

Zapsaná na seznam UNESCO

Číst více

Vznik

„Tichá noc, svatá noc“ Píseň, která vznikla v těžkých časech

Číst více

200 let písně „Tichá noc, svatá noc“

Po stopách nejznámější vánoční písně světa

Číst více

, Joseph-Mohr-Brunnen in Mariapfarr

Mariapfarr

Kořeny a inspirace Josepha Mohra

Číst více

Ried im Innkreis

Místo spojené s písní Tichá noc: Ried im Innkreis

Číst více

Historie

Touha po míru

Číst více

Tento web používá cookies - více informací o tomto a vašich právech jako o uživateli naleznete v našem webu Ochrana osobních údajů. Kliknutím na tlačítko "OK" přijmete soubory cookie a přímo navštívíte naše webové stránky. Tento souhlas můžete kdykoli odvolat na stránce našich zásad ochrany osobních údajů.

Zásady ochrany osobních údajů